Tak šel čas s... se tentokrát podívá na herní sérii, kterou znají Japonci jako Over Drivin', neboli Need For Speed, kterou jste si přáli. Jelikož je her se jmenovkou Need For Speed už 20, musíme to nějak rozdělit, proto se články rozdělí mezi jednotlivé generace. No a my samozřejmě začneme tou nejstarší, tedy první.
První díl NFS série se objevil nejdříve pro konzoli 3DO (1994), později pro PC s operačním systémem DOS a pro PlayStation (1995), no a nakonec byl naportován i na SEGA Saturn (1996). Je to jediný díl, který funguje pod systémem MS-DOS, ostatní díly už potřebují Windows. Tato hra byla jiná, než jak ji známe dnes, protože se autoři snažili o realistický jízdní model, ne o arkádový. Někdy bývá tato hra označena podtitulem Road & Track, což ovšem není její podtitul. Road & Track je časopis, zaměřený na automobily, který začal vycházet už v roce 1947, a důvod, proč je jeho jméno na obalu hry a v herním menu, je ten, že s EA na hře spolupracovali. Snažili se totiž o to, aby auta co nejvíce zněla, řídila se a samozřejmě i vypadala tak, jako tomu je ve skutečnosti. Navíc hra obsahovala nahraná videa, která v krátkosti představovala jednotlivé vozy.
Překvapivě se v už v tomto díle objevila policie, která vás mohla chytit. Každé vozidlo má proto připevněno policejní radar, abyste věděli, jak daleko od vás poldové jsou. V první verzi byl dokonce protivník, který si z vás dělal v krátkém videu legraci, když vám policie vypsala pokutu, či pokud jste závod nevyhráli. Sice se to ve finální verzi hry neobjevilo, ale zní vám to povědomě, že? Ano, tenhle prvek se objevil v NFS: Carbon, ale to předbíhám. Samozřejmě jste ve hře mohli odemknout nová auta a tratě výhrami v šampionátech. Zajímavým prvkem hry je, že i když si navolíte automatické řazení, musíte při začátku závodu zařadit rychlost. Pokud to neuděláte, budete stát na místě a díky neutrálu váš motor bude znít, jako by chtěl vyskočit z kapoty. Samozřejmě šipka dozadu pouze brzdila, pro couvání jste museli zařadit dvakrát dolů, tedy přeřadit z rychlosti na neutrál, a pak zpátečku.
V roce 1996 se objevila Special Edition verze, která se objevila na CD a byla pouze pro PC platformu. Oproti normální verzi podporovala DirectX 2 a nově i možnost hraní ve více lidech přes TCP/IP protokol. Do hry se přidaly dvě nové tratě, pár vylepšení enginu hry, ale hlavně se ve hře střídali tři denní doby, a to ráno, poledne a večer. Divím se, že tenkrát to šlo a dneska to v této sérii již nevidíme. Nicméně jdeme na další díl.
Druhý díl této série se objevil v roce 1997 pro PC a PlayStation 1. Hra odbočila od snahy vytvořit realistický jízdní model a posunula hru do arkádovějších vod, i když v menu je možnost přepnutí hry na simulaci. Ovšem jde stále o arkádu, i když se ovládání vozu trošku více přiblíží realitě, ale opravdu jen o chlup. V garáži na vás čekala exotická auta i prototypy některých vozů. Ve hře bylo celkem 8 aut + skrytý vůz Ford Indigo a prohánět jste je mohly po 6 tratích, které jsou sice imaginární, ale je z nich cítit snaha vytvořit tratě z různých koutů světa. Kromě klasického ježdění a turnajů přibyl do hry nový mód - Knockout. Ten se dal hrát pouze po vyhrání turnaje a jde o to, že si zajedete tratě v určitém pořadí. Po dojetí všech kol vypadne poslední hráč a závod se přesune na další trať. Na konci vás čeká speciální skrytá trať, která se po vyhrání Knockoutu odemkne.
Stejně jako předešlý díl i v tomto jsou krátká videa, která představují jednotlivé vozy. Navíc se můžete podívat, jak to ve voze vypadá díky 360° panoramatickým fotografiím interiéru. Ve hře hraje na pozadí hudba pouze ve dvou stylech, a to Rock a Techno. Ve hře si dokonce můžete zapnout interaktivní hudbu, která reaguje na dění na obrazovce. Přehrávaná skladba se tak mění v závislosti na tom, jak rychle jedete či jestli jste zrovna s autem nenabourali. Hudba se také změní v případě, že vám soupeři ujeli příliš daleko. V tomto díle není policie, která by vás stíhala za rychlou jízdu, a také už nemusíte na začátku při startu řadit, pokud nehrajete s manuální převodovkou. I když byla hra přijata celkem kladně, občas se objevila stížnost na to, že bourání ve hře "vypadá a je špatné". Zvláštní vlastností hry je možnost závodit v noci, která se ovšem dá zapnout pouze tím, že po zmáčknutí na možnost Race podržíte klávesu N po celou dobu načítání tratě. Proč není tato možnost někde v menu, je mi záhadou, nicméně to funguje.
6. listopadu 1997 se objevila speciální edice, ale pouze v Americe. Evropa a Japonsko si museli počkat až na 2. únor 1998. Tato edice přinesla novou trať, 4 nová auta a 3 bonusová vozidla. Nově se také do hry přidal další jízdní model s názvem Wild a podpora 3dfx Glide. V té době 3dfx Glide podporovaly pouze karty Voodoo Rush, takže EA dala do instalace hry pouze ji. Další grafické karty, které vyšly až po vydání hry, instalace nerozeznala, ovšem manuální nakopírování 3dfx verze hry vše vyřešilo. 3dfx verze měla lepší textury, lepší mlhu a propracovanější skybox. Nevýhodou bylo, že 3dfx verze nedokázala vykreslit kokpit, takže o tento pohled byli hráči ochuzeni.
25. května 1998 se majitelé PlayStationů v severní Americe mohli radovat z třetího dílu NFS. PC verze se společně s Evropskou verzí pro PlayStation objevila až 27. září 1998. Podtitul hry je odvozený od označení policejní honičky, která se stala hlavním lákadlem hry. I přesto, že se lidem v prvním díle policie nelíbila, v tomto díle se vrací, ovšem v pozměněné formě, která se hráčům zalíbila. Samozřejmě obsahuje i klasické závodění, jak tomu bylo v předešlých dílech. Turnaje zde odemykají nová vozidla a bonusovou trať, stejně jako v dílech předtím a i v některých dílech potom. Ve hře se nově objevila možnost si svůj vůz nastavit podle libosti. Hra tak umožňuje si upravit ovládání vozidla díky nastavení motoru, poměrů převodů, zda mají více brzdit přední či zadní kola, jak rychle má brzda reagovat, nastavení pevnosti tlumičů, aerodynamiky vozu a nakonec i výběr pneumatik.
Teď k těm honičkám s policií. Místo toho, aby váš vůz zastavil hned, jak vás policie dožene, jak tomu bylo v prvním NFS, tak zde vás budou pronásledovat a vrážet do vás, aby vás zastavili, nebo zpomalili na rychlost chůze. Na rozdíl od prvního dílu, kde vás mohlo pronásledovat pouze jedno vozidlo, zde vás může honit celá smečka naštvaných strážců zákona. Navíc jim boj s piráty silnic usnadňují dvě pomůcky. Tou první je spike-strip, což je něco jako ostnatý drát, který se umístí na silnici a vozidlo, které ho přejede, bude mít potíže, protože mu ostnatý drát propíchne gumu. Druhou a poslední pomůckou je silniční zátaras, kdy se v nějakém blízkém úseku před vámi postaví několik policejních vozů přes silnici, čímž vytvoří zeď z aut. Ve hře je také slyšet rádiová komunikace mezi policejními vozy, což hře jistě přidalo na atraktivitě. Další zajímavostí je, že se ve hře objevují různá policejní vozidla, kterých je celkem 7. Poslední zajímavostí je, že policie není vysazena jen na vás. Pokud se tedy objeví nebezpečnější vozidlo, řízené počítačem, policie začne pronásledovat ho. Majitelé PC verze hry, na rozdíl od konzolistů, mohou hrát i za tu dobrou stranu zákona. K dispozici jsou obě pomůcky, takže vám to zastavování unikajících vozidel usnadní. Na výběr pak máte některé z vozů, které byly upraveny pro tento mód, místo klasických vozů, ve kterých policie jezdí, když hrajete za piráta silnic.
Hra nabízí po technické stránce spoustu zajímavých věcí, které byly v době vydání celkem revoluční. Umožňovala například hrát v rozlišení až 1152 x 864 v 16bitové barevné hloubce, hrát v širokém obrazu, nastavit si detaily vozů a vzdálenost, po kterou se bude vykreslovat obraz před vámi. Stejně jako 3dfx verze NFS2 uměla odrazy a odlesky od vozů. Také zde byla podpora volantů, abyste si jízdu mohli více vychutnat. Kolem hry vznikla rozsáhlá komunita, která si tvoří vlastní vozy a tratě. Žádná speciální edice či rozšíření se neobjevilo, což je škoda.
Tento díl se objevil v roce 1999 a z nějakého důvodu se EA rozhodla, že využije více podtitulů. High Stakes byl podtitul pro severní Ameriku a Austrálii, jako Road Challenge vyšla hra v Evropě a Brazílii, ve Francii dostala hra podtitul Conduite en état de liberté, no a poslední je německá verze s podtitulem Brennender Asphalt. I přes zmatky se jménem se však jedná, alespoň dle mého názoru, o nejlepší NFS hru první generace. Jako první v sérii totiž přinesla plně 3D vymodelovaný pohled z vozu, ve kterém jste se mohli dívat i do stran a za sebe. Jako první měla tuning vozů, i když si hráč nemohl vybírat žádné díly. Každé auto mělo tři úrovně tuningu a změna se na voze projevila nejen graficky, ale i výkonově. Jako první také do hry přidala poškození vozu, které opět mělo nejen dopad na vzhled, ale i na výkon. Realistické to sice nebylo, ale poškozený vůz hráče při závodu znevýhodňoval. Ve hře se k Hot Pursuit módu, který je téměř stejný jako v NFS3, ovšem do hry přidává nově policejní helikoptéru, objevila možnost hrát kariéru, kde se propracováváte od závodní nuly s autem, které předjede i cyklista, na mistra řidiče v našlapaném McLarenu F1 GTR.
Když už jsme nakously kariéru, je v ní jeden typ závodu, který vyčnívá z řady. Jde o High Stakes mód, kde jde o to, že závodíte pouze dva a ten kdo v závodě prohraje, prohraje svůj vůz, který získá vítěz. Abyste se do tohoto typu závodu dostali, musíte mít v garáži alespoň jedno záložní auto. Pokud máte pouze jedno vozidlo, hra vás do závodu nepustí. V PlayStation verzi je High Stakes mód záležitostí dvou hráčů, přičemž k jeho hraní potřebujete i dvě paměťové karty. Ten, kdo v duelu prohraje, přijde o svůj vůz vymazáním z paměťové karty, aby se nemohl do hry znovu načíst. Ještě bych měl dodat, že hra obsahuje všechny tratě z NFS3, které se musejí odemknout a ze soundtracku zmizely rockové písně, takže je zde pouze elektronická hudba, která opět reaguje na dění na obrazovce.
Kolem hry se vytvořila velká komunita, která začala tvořit nejen vlastní auta a tratě, ale i vlastní vylepšení. Už v roce 1998 začala EA pracovat na herním serveru EAOR (Electonic Arts Online Racing), ovšem nikdy to nefungovalo tak, jak mělo, takže se servery vypnuli už při beta-testování. Fanoušci ovšem zapracovali a stvořili program IPLounge, který umožňuje hrát tento díl online. Společně s tím funguje High Stakes Online Scoring Systém, který zaznamenává v přehledné tabulce úspěchy online hráčů. I když hra neměla žádnou speciální edici a EA pro hru vydávala pouze bonusová auta, o něco speciálního se opět postarali fandové. Expansion Pack, který vytvořili, obsahuje všechna bonusová vozidla od EA, přidává do hry i pár vozů od některých fandů a navíc do hry přidává i několik předělaných tratí z NFS1 a 2. I když je tento díl již třináct let starý, stále se najdou hráči, kteří ještě hrají online a baví je to.
22. ledna 2000 se objevil další, v pořadí už pátý díl, který byl docela jiný, než díly předešlé, protože se ve hře objevovaly pouze vozy se značkou Porsche a hra byla zaměřena více na realismus. Všechny vozy byly zkoumány, aby jejich jízdní model co nejvíce odpovídal realitě. Jednoduchý tuning z předchozího dílu to dopracoval i sem, ovšem jednalo se pouze o díly pod kapotou. V této hře se také objevily dva kariérní módy s názvem Evolution a Factory Driver. První z nich byl klasickým postupem od nejpomalejšího vozu k nejrychlejšímu. Zde je navíc i posun v čase, takže začínáte s pomalými a starými vozy Porsche a dopracováváte se k novodobým bourákům této značky. Druhý mód, tedy Factory Driver, vás posadí za volant různých vozů a vašim úkolem je splnit zadaný úkol, jelikož v tomto módu se z vás stává testovací jezdec značky Porsche. Majitelé PlayStationu se mohli radovat, protože jejich verze hry obsahovala o 9 vozů víc, než má PC verze.
Společnost EA se opět předvedla v množství podtitulů, které jsou tu ale naštěstí jen tři. Porsche Unleashed by podtitul pro Ameriku, jako Porsche 2000 si hru užila Evropa a němci měli ten samý podtitul jako Evropa, jen bez té číslovky. I když k této hře nevyšlo žádné rozšíření, nebo speciální edice, něco malého se přece jen objevilo. Byla to online ořezaná verze této hry, která se objevila pod názvem Need For Speed: Top Speed, a která obsahovala tři tratě a dva vozy ze hry + tenkrát nové Porsche Cayenne. Tato verze vznikla právě kvůli tomuto vozidlu, a také jako podpora filmu Top Speed, od kterého si půjčila svůj podtitul. Ještě drobnost, tento díl se jako první neobjevil v Japonsku, takže si ho chudáci Japonci nemohli užít.
Vsadím se, že jste o tomto díle neslyšeli. Pokud ano, smekám. I když se normálně do série NFS nezapočítává, zmínit ho musím. Tento díl vyšel v roce 2001 a jednalo se o hru, která byla dostupná pouze v severní Americe. Jezdilo se zde v amerických muscle cars z třicátých až sedmdesátých let a cílem EA bylo vytvořit komunitu on-line hráčů, kteří by závodili v ulicích virtuálního města. Ve hře se objevily i RPG prvky a ekonomický model, ovšem single player byl ze hry vyloučen úplně, protože to byla snaha o první NFS MMO hru. Bohužel tento díl doplatil na problémy s lagováním během hraní, které hráčům znepříjemňovaly hraní. V zoufalém pokusu tuto hru zachránit přišla EA s nápadem, necpat do hry i jiná auta, než jen americké muscle cars, a tak se před vypnutím serverů, ke kterému došlo 29. srpna 2003, do hry přidalo Mitsubishi Eclipse a Toyotu Supra. Hráče to bohužel nepotěšilo, ale naštvalo, což urychlilo smrt této hry. Podle dostupných informací se fanoušci pustili do konverze, kterou pojmenovali Motor City Offline. Běží na upraveném enginu z NFS: High Stakes a obsahuje 34 aut stažených z Motor City Online. Na svědomí ho má polské MAT Studio, které ale na projektu již nepracuje a na oficiálních webových stránkách této modifikace jsou už jen nefunkční odkazy na poslední funkční verzi z roku 2009 a nápis: THIS WEBSITE IS CLOSED.
V roce 2002 vydala EA šestý díl. Vývoj pro PlayStation 2 mělo na starosti nově zformované studio EA Black Box a EA Seattle se postaral o verzi pro PC, Xbox a GameCube. Tento díl navazuje na NFS3 a stejně jako NFS5 se tento díl neobjevil na japonském trhu. Tato hra jako první v sérii přišla o pohled z kokpitu (pokud nebudeme počítat chybu v 3dfx verzi NFS2) a také o pohled z vozu, ovšem v PlayStation 2 verzi hry je přece jen jeden závod s Ferrari, které hráč řídí právě s tímto pohledem. Celá hra se odehrává na tropickém ostrově, který je inspirován Havajskými ostrovy, díky čemuž však hra ztratila svoji pestrost. Dřívější díly se odehrávaly na všelijakých místech, takže tu byla větší variabilita, kterou tento díl postrádá. Poprvé jsou tu také různé typy závodů zamíchány ve stromu, který zde nahrazuje kariéru, i když princip je totožný, jako byl v kariérních módech předtím. Takže začínáte s pomalejšími vozy na lehčích tratích a postupně, jak se vylepšujete, získáváte lepší vozy a těžší tratě. Dokonce i obtížnost počítačem ovládaných protihráčů přitvrzuje, jak postupujete hrou. Po dokončení celého stromu se odemknou bonusové tratě s nejtěžší AI, co ve hře je. Samozřejmě je tu i možnost jednotlivého závodu, turnajů a podobně, stejně jako honičky s policií.
Pokud hrajete při honičce za stranu řidičů, nedodržujících pravidla, překvapí vás lehce vylepšená umělá inteligence, která vás o něco víc potrápí. Pokud hrajete v roli strážce zákona, máte k dispozici celkem tři pomůcky, které váš boj s piráty silnic usnadní. Prvním je spike-strip, který se objevil už v NFS3. Druhou pomůckou je zátaras, kdy se v nějakém blízkém úseku před vámi a vaším protivníkem postaví několik policejních vozů, což bylo také v NFS3. Posledním pomocníkem a zároveň novinkou je helikoptéra, která shazuje barely s explozivní látkou. V EA Blackbox si dali trochu více práce, takže v PlayStation 2 verzi hry může helikoptéra shazovat i spike-stripy, které jsou schované za barelem při pádu a navíc může střílet i rakety.
V této hře se také jako první v sérii objevila licencovaná rocková hudba společně s na míru dělanými techno skladbami. Celé se to objevuje pod označením EA Trax, což je vlastně jiný název pro playlist, vybraný autory hry. Ve hře je celkem 8 písní, ve kterých se objevuje zpěv, a 7 instrumentálních verzí rocku a techna. Xboxová verze jako jediná nabídla i možnost přehrávání vlastních písní, což je ojedinělá vlastnost, která se v dalších dílech již neobjevila. K této hře nevyšel žádný dodatečný obsah, ani speciální edice.
Existují ještě dvě NFS hry, které jsem vynechal a teď vám vysvětlím proč. Jedná se o Need For Speed: V-Rally 1 a 2. Důvodem je, že u nás se tyto hry prodávaly pouze jako V-Rally a značku NFS hry využívaly pouze v severní Americe. V-Rally vyvíjelo Eden Studios (dnes Eden Games) a EA pouze odkoupila práva na název, připlácla k tomu Need For Speed a hru publikovala v severní Americe. Třetí díl V-Rally už název NFS nevyužíval. A to je pro dnešek vše. Pokračování, kde se podíváme na druhou generaci NFS her, se objeví brzy.
Autor:  Janys89Vydáno: 25.8.2012 Přečteno: 1018x Hodnocení: 98% (hodnoceno 6x) |
Vaše hodnocení: |
Komentáře
Nebyly přidány žádné komentáře.