Spec Ops: The Line

Hodně lidí tuto hru už odsoudilo, než se jim dostala do rukou. Jenže vývojáři studia Yager moc dobře věděli, co dělají a zrodilo se velké překvapení v sekci válečných stříleček.

Největším pilířem této hry je určitě příběh. Hlavním a de facto jediným dějištěm této hry je Dubaj. Dříve bylo toto město centrem luxusu a přepychu, teď panuje v ulicích města chaos a strach. Dubaj postihla jedna z největších přírodních katastrof na světě. Velká písečná bouře zavalila město a odřízla veškerou komunikaci s vnějším světem a obyvatele uvěznila jako v pasti. Kvůli tomu vysílá armáda Spojených států 33. prapor, vedený Johnem Konradem, aby evakuoval město. Jenže evakuace skončila naprostým selháním a nikdo v této chvíli neví, co se za masy písku může odehrávat. Jediné co bariérou prošlo, byl krátký záznam, který natočil právě Konrad, s obsahem, že se evakuace nezdařila, mnoho mrtvých. Do této situace je vyslán tříčlenný delta tým, s cílem zjistit, co se stalo s Konrádovou armádou a spojit město se světem.

V tomto rozpoložení vstupujete jako velitel delta týmu do zasypané perly Perského zálivu. Začátek hry nenapovídá tomu, že se jedná o nějaký mimořádný kousek. Střílíte, střílíte a střílíte. Naštěstí vás hra poměrně brzy vtáhne do své atmosféry a vy si uvědomíte, že to vůbec není nějaká bezduchá akce, nýbrž hra, která vás nutí myslet na to, co jste udělali a jak jste se rozhodli. Pomalu, ale jistě se noříte do šílenství, které nikoho nešetří a ve kterém se zdá, že nic není tak jak má. Dávat pozor si budete muset opravdu na každého, protože vás nebudou chtít zabít jenom povstalecké jednotky, ale také vlastní lidi. S každým dalším rozhodnutím atmosféra graduje, protože právě vaše rozhodnutí mohou způsobit katastrofální následky. Vaši kolegové z týmu na okolnosti samozřejmě reagují také, začínají o vás pochybovat a napadat vás, ale co víc, začínáte pochybovat sami o sobě. A to nejenom ten hrdina na obrazovce, ale hlavně vy u obrazovky znejistíte při každé podobné situaci. Tento fakt je dalším triumfem Spec Ops: The Line, hra se vám pořádně dostane pod kůži a vy se s každým spuštěním hry totálně vtělíte do role velitele delta týmu Walkera a vychutnáte si písčité peklo.

Po herní stránce je Spec Ops: The Line normální tunelová TPS (Third-person shooter), s dobře fungujícím systémem krytí. O hodně zajímavější je povedená interakce s prostředím. Konkrétně s pískem, který vás obklopuje skoro všude. Například, když vidíte, že se skrz zeď valí malé proudy písku, můžete tuto zeď prostřílet a na vaše nepřátele se sesypou tuny písku, které je pohřbí za živa. Ano, je to vše naskriptováno, ale i přesto to působí vcelku pěkně a určitě z toho budete mít potěšení, když se tímto elegantním způsobem zbavíte pár nepřátel najednou. Tato hra se označuje jako taktická, do určité míry to může být pravda, ale žádné taktické manévry, které z vás udělají ostříleného generála nečekejte. Máte dva kolegy, kterým můžete zadávat jednoduché rozkazy. Dokáží se zaměřit na váš určený cíl, hodit omračující granát, nebo jim můžete přikázat, aby se navzájem vyléčili. Ve hře samotné však nejsou tyto rozkazy nezbytné, ba naopak se dá projít hrou bez jediného rozkazu a ani si toho nevšimnete. Daleko důležitější je plánovat si své kroky ve hře, protože obtížnost hry je na dnešní poměry nadprůměrná (samozřejmě s rozumně zvolenou obtížností). Nepřátelská umělá inteligence je na docela dobré úrovni a nenechají se jen tak postřílet. Naopak umí dobře využívat převýšení, které vám může někdy pořádně zkomplikovat vaši cestu. Walker doopravdy není tank. Naopak i pár kulek vás mohou poslat do předchozího checkpointu. Když už jsme u checkpointů, tak vám můžu sdělit, že systém ukládání není v ničem nějak zvláštní a s rozmístěním checkpointů jsem nikdy neměl problém.

Co se týče arsenálu zbraní, se sebou můžete mít najednou jenom dvě a pár granátů. Zbraní je ve hře poměrně dost s tím, že v průběhu hry se arsenál zvětšuje. Systém léčení je klasický, když vás postřelí, obrazovka zrudne a vy musíte rychle najít nějaký kryt, ve kterém se sami uzdravíte.

Grafika je na vysoké úrovni, ochromí vás pohledy na polorozpadlé mrakodrapy, které se pomalu, ale jistě bortí pod náporem písečných bouří. Akční efekty (například již zmiňované využití písku) jsou pastvou pro oči.

Ke kompletnímu zážitku samozřejmě patří ozvučení hry, které je na vysoké úrovni. Velmi povedený je dabing, který určitě zaslouží pochválit. Hudební stránka nezaostává a hezky dokresluje atmosféru. Orchestr nečekejte, ale překvapení v podobě starých rockových hitů vás příjemně povzbudí do dalších bojů.

Multiplayer samozřejmě ve hře existuje, ale tím opravdu hra díru do světa neudělá. Šest víceméně klasických módu s technickými chybami. Doplněni řadou povolání a vylepšení, které postupně získáváte. S kampaní souvisí tak maximálně se zbraněmi a s lokacemi. Je to tedy spíše navíc přidaný obsah, než součást hry, protože v této hře rozhodně dominuje příběh, tudíž bych nedoporučil hru lidem, kterým příběh ve hrách nehraje důležitou roli.

Na závěr bych chtěl podotknout, že jestli jste četli slavný román Srdce Temnoty, nebo jste viděli film Apokalypsa, tak asi budete mít tušení, o co ve hře půjde, protože hra z nich víceméně vychází. Nicméně, ani tato skutečnost by vás neměla odradit od této hry, protože takovýto herní titul v mainstreamu ještě nebyl.

Naše hodnocení: 83%