Red Orchestra 2: Heroes of Stalingrad

Žánr: First-person (akční)
Platforma:PC
Více hráčů: Multiplayer
Datum vydání:13.9.2011
Oficiální stránky: http://www.heroesofstalingrad.com/
Vývojáři: Tripwire Interactive

Dne 13. září 2011 vypustilo studio Tripwire do světa pokračování své poměrně úspěšné hry - Red Orchestra: Ostfront 41-45. První díl původně vznikl pouze jako modifikace pro Unreal Tournament, ale pro svůj velký úspěch byl mód odkoupen a distribuován jako samostatná hra.

Druhý díl je postaven na Unreal Engine 2.5 do kterého jsou implementovány fyzikální efekty akcelerované přes rozhraní PhysX od společnosti nVidia, ale fyzika je jen jedna z mnoha věcí které činí dílo poměrně realistické. Například kulky podléhají gravitaci, takže s rostoucí vzdáleností se musí mířit o něco výše a také se musí počítat s tím, že kulka nějakou dobu poletí. U pohybujících se, vzdálených cílů je proto nutné zamířit nad ně a ještě kousek od nich ve směru kam se cíl přesouvá.

Herní systém se od ostatních first-person akčních her liší tím, že nemáte žádný zaměřovací kříž, a musíte proto buď použít mířidla nebo se natočit tak, aby byl nepřítel přibližně uprostřed obrazovky a zkusit štěstí. Druhý způsob je sice poněkud zoufalý, ale někdy prostě není čas na zdlouhavé míření. Stejně jako u několika jiných her se granáty mohou před hodem chvíli podržet – „vařit“, ale nesmí se to zase přehánět, jinak skončíte hlavou dolů v příkopu, ale narozdíl od ostatních her vám mohou granáty selhat a vybuchnout přímo v ruce hned po jejich odjištění.

Red Orchestra 2 je zaměřena spíše na multiplayer, ale díky dobré umělé inteligenci jednotek je i hra jednoho hráče zajímavá a docela obtížná. Dlouhé setrvání u okna se může stát osudným, protože ostřelovači nikdy nespí. Může se vám stát, že prostě jdete a najednou ležíte v krvi, ani nevíte co vás zabilo. Nahrajete hru dáváte pozor na dům nalevo a zase se válíte v krvi. Znovu nahrajete, nadáváte a pak spatříte toho ruského !:@*/?, jak si vysedává ´v okně. Okamžitě zalehnete, chystáte se zamířit... jenže on je rychlejší. Nahrajete potřetí, už z dálky s nadávkou na rtech odděláte nenáviděného sověta, běžíte ho obrat o náboje a najednou zase... Prásk!!! Kdo mohl vědět o tom dalším sniperovi na domu vedle, že?

Grafické zpracování je poměrně dobré a zároveň nároky na HW nejsou vysoké. Hra poběží při nejvyšším nastavení na Pentiu G840 a grafice GTX 550 Ti od nVidie nebo na Radeonu HD 6770 od AMD a to s nastaveným rozlišením 1920 x 1080. AMDčkaři se nemusí bát, že přijdou o fyzikální efekty, protože zde implementovaný PhysX zvládají i výkonější procesory.

Klady:
Hra působí reálně.
Ucházející grafika při mírných nároků na hardware.
Umělá inteligence nepřátel ve hře jednoho hráče.
Skvělá atmosféra válkou zničeného Stalingradu.

Zápory:
Občas frustrující.
Objekty v dálce jsou velmi odbyté nebo nahrazené plochou texturou.