![]()
![]()
Být ženského pohlaví, to je někdy jako za trest. Co se po
takovém člověku, krom rození, chce? To se dozvíte v této hře, kterou se
neostýchám nazvat čirým zlem. Ne, nebojte, rodit se tam nebude.
.
Hra America‘s Next Top Model je variantou na Americkou
televizní reality show, kam se hlásí ženy z lidu, aby se z nich staly
ženy celebrity. Jakýsi povrchní nátěr, kterému moudří lidé pro jistotu
nerozumí. Předpokládejme, že poslední, tedy nejodolnější z žen, bude
odměněna finančně i kariérně.
Jak se stát topmodelkou snadno a rychle? Stačí se vyzvracet
do dotazníku a projít výběrovým řízením. Toho jsme ve hře ušetřeni. Nejednoho z nás
by už v počátku unavilo dělat ze sebe pipku. Stačí se podepsat a zmáčknout
tlačítko Story mode. No, huš, do toho.
Jste hozeni do domu. Průvodce vám řekne, abyste si
prozkoumali své budoucí bydliště. V něm potkáte nějaké to zbytnělé ego
svých protihráček, kterým budete od teď, ač jste v zásadě slušní lidé,
šlapat po krku. Toliko úvod.
V další etapě se vrhnete do udupávání důstojnosti a
sebeúcty svého herního protějšku. Od soubojů v blátě, které si správné
šovinistické prase užije s neskonalým požitkem, až po tyranizování osoby s její
krutou nadváhou pětačtyřiceti kilo při výšce sto sedmdesáti centimetrů.

Ale podívejme se na skutečnou reality show v televizi.
Kam až došly naše dějiny? Od římských gladiátorských her, kam byli umísťováni
zajatci násilím, až po America‘s Next Top Model, kam chodí zajatci sami z vlastní
vůle. Základ je pobavit diváka a vydělat peníze.
Děsí mě ta hrůzná moc, která se snaží dostat do lidí jen tu chuť,
pro trochu celebritonu vylomit i vlastní matce nohu z kyčle. Ta výchova
lidstva k tomu, že je tu jen proto, aby se nechalo pobavit. Což neznamená,
že se má bavit. Jen se nechat bavit. V tom je podstatný rozdíl.
A tak vzniká nový druh lidí, který místo pozdravu volí
blýsknutí. Ovšem po blesku nenásleduje hrom, ale další a další blesk. Jako na
módní prohlídce. Jen vystrčit víc svou nahou řiť a předstírat, že to jsme my,
to krásné, to neopakovatelné, to trapně nevědoucí a tápající.
Přirozenost věcí mění právě takového římské hry na
ponižování člověka. V člověku je nepřeberné místo pro zhovadilé výkřiky
moudra. Od otázek - kdo a co a proč jsem -, až po nevyhnutelné - a koho to pro
Krista zajímá?
A tak se doba mění do fáze, kdy není hodnot a honí se
prázdné nadhodnoty.

A co teprve, když se začínají měnit celospolečenské pořádky.
Na ulicích potkávat občany s vyvalenýma očima nacpané antidepresivy, řev
děsu zahryznut na špičce jazyka. Jen mě nechte být v tom, v čem jsem,
nechci změnu, bolí, vraždí, můj hraný optimismus dohání k sebevražedným
pokusům. Nechte mou malost, neválcujte ji velikostí.
Hra America‘s Next Top Model je předstupněm k honění těchto
nadhodnot bez hodnot. Předstírá před člověka ne odpočinek, ale touhu vlastnit,
mít, všechno a rychle. Osmiletá holčička stojí před obrazovkou a tluče svou
soupeřku v bahně. Ňadra narážejí na ňadra, porotci ukápla slina, ne,
jinak, jde po molu, pohybem vlastního těla má docílit toho, aby její herní
protějšek šel jako profesionální modelka, osmiletá holčička se vrtí,
identifikuje se s herním protějškem až do absurdna, ne, jinak, holčiččino
herní alter ego stojí před výkladní skříní manikérky a vybírá si z nepřeberné
škály malovátek, díky kterým si může namalovat na xicht nějaký lidský obličej,
ne, ještě jinak, osmiletá holčička stojí před zrcadlem, obrazovku opustila před
momentem, v zrcadle se odráží jen ona, nikdo jiný, jen ona, nemá prsa velikosti
národního dluhu, útlý bok zavalen přebytečnými obědy, zatáhne břicho, vypne
hruď, padne u ní rozhodnutí - já budu jako ony, jsou v televizi, jsou
všude, svět je přesně takovým, lačným po mém těle. Matička se za dveřmi mile usmívá
a za pěti kily make-upu jí zarezonuje náznak myšlenky - ona nám ta holka roste,
za chvíli abychom jí začli kupovat tampónky. Je to svět.-
Romantickým zvoláním - naše pochvy si brát nedáme -
ukončím toto povídání o konzumování, protože mluvit v této době o konzumu,
je jako chodit s přebujelou polucí na onkologii. Tak absurdní. Tak vtipné.
Naše hodnocení: ???!
|
Autor: Johann Sebastian Cháb Vydáno: 17.1.2012 Přečteno: 86x Hodnocení: 0% (hodnoceno 1x) |
Vaše hodnocení: |
Komentáře
Nebyly přidány žádné komentáře.